Vlkodlaci jsou smrtelníci nakažení chorobou Sanies Lupinus. Mohou se měnit v lykantropy a to dobrovolně i nedobrovolně, například pokud neudrží svůj hněv. Jsou k nerozeznání od obyčejných lidí a mnozí svou nemoc skrývají tak dobře, že o ní neví ani jejich nejbližší. Kromě toho, že se mnohem snadněji hněvají, musí po své proměně udržovat přísné sebeovládání. Ti vlkodlaci, kteří se ovládat neumí, nebo nechtějí, propadají své přirozené nátuře toulat se a lovit.

​

Po proměně mají velkou fyzickou sílu a jejich vlkodlačí srst je dělá odolnějšími vůči fyzickému poškození. Klusají po dvou a běhají po čtyřech. Při běhu jsou proto velmi rychlí.

 

Jejich stvořitelem je bůh lovu a zvířat Hircine, který ve vlkodlacích podporuje jejich žravost. Z tohoto důvodu nemohou být vlkodlaci ve své proměně věčně - musí lovit. Svou proměnu mohou udržet tím, že zabijí větší zvíře nebo smrtelníka.

​

Vlkodlak může svým kousnutím nakazit jiného smrtelníka, je-li zrovna úplněk. Stejně jako u Vampirismu je velmi složité nakazit Argoniány, neboť jsou vůči nemocem odolnější.

​

Lykantropové jsou velmi slabí vůči magickému i nemagickému ohni.